Česká republika

Pečky – Kouřim

Místní dráhy v okolí Kouřimi vznikly především díky potřebě napojit zdejší cukrovary na železniční síť. A tak byla v roce 1881 otevřena trať z Peček přes Bošice do Zásmuk.

Rudoltice v Čechách – Lanškroun

Lokálka spojující od roku 1885 podorlický Lanškroun s hlavní tratí Olomouc – Praha patří k našim nejkratším železničním tratím.

Opočno p. Orl. h. – Dobruška

Krátká pětikilometrová lokálka spojuje od roku 1908 město Dobrušku s nádražím Opočno pod Orlickými horami.

Smržovka – Josefův Důl

Jednou z jizerskohorských lokálek je i sedmikilometrová trať spojující Smržovku s Josefovým Dolem.

Raspenava – Bílý Potok

Trať z Raspenavy do Bílého Potoka, dnes nesoucí číslo 038, byla první ze tří lokálek, které na počátku 20. století ve Frýdlantském výběžku postavila společnost FOD.

Trutnov – Královec

Jednou z mnoha tratí, které vycházejí z železničního uzlu Trutnov, je i přeshraniční dráha do polské Lubawky s odbočkou do Žacléře.

Poříčany – Nymburk

Pouhých patnáct kilometrů dlouhá trať číslo 060 Poříčany - Nymburk je jedinou jednokolejnou elektrifikovanou tratí v systému pražské příměstské železnice.

Čelákovice – Neratovice

Trať, kterou dnes v jízdním řádu nalezneme pod číslem 074, spojuje města ležící na severovýchod od Prahy na levém břehu Labe mezi hlavními tratěmi 231 a 070.

Vraňany – Lužec n. Vlt.

Trať z Vraňan do Lužce nad Vltavou, kterou nalezneme v knižním traťovém jízdním řádu pod číslem 094, je vůbec nejkratší veřejnou dráhou v České republice.

Kralupy n. Vlt. – Velvary

V Kralupech nad Vltavou se kříží velké množství železničních tratí.

Hostivice – Podlešín

Trať, která zahájila provoz jako součást Pražsko-duchcovské dráhy v roce 1873, je dnes využívána pouze sporadicky.

Když přestavba pražsko-lánské koněspřežné železnice na parostrojní provoz v roce 1863 dosáhla Prahy, stalo se výchozí stanicí pro vlaky Buštěhradské dráhy přestavěné nádraží koněspřežky blízko Bruské brány.

Lužná u Rak. – Chomutov

Ještě v knižním jízdním řádu 2006/2007 nesla číslo 124 jen krátká odbočka Lužná u Rakovníka – Rakovník. Trať z Lužné do Chomutova bychom naproti tomu našli jako součást trati 120.

Krupá – Kolešovice

Lokálku z Krupé do Kolešovic postavila Buštěhradská dráha jako odbočku ze své hlavní trati v roce 1883.

Chomutov – Vejprty

Trať někdejší Buštěhradské dráhy směřující z Chomutova do Krušných hor vznikla kvůli potřebě přepravy uhlí do Saska v roce 1872.

Rybník – Lipno n. Vlt.

Elektrifikované místní dráhy (s výjimkou těch tramvajových) byly a jsou ve většině států spíše výjimečnou záležitostí. V Českých zemích vznikly na normálním rozchodu pouze dvě takové tratě.

„Posázavský pacifik“

Čelákovice – Mochov

Pouhé čtyři kilometry dlouhou trať Čelákovice – Mochov postavila Rakouská společnost místních drah a provoz zde byl zahájen v roce 1883.

„Stará Tišnovka“

Takzvaná „stará tišnovka“ je posledním provozním pozůstatkem místních drah, které na přelomu 19. a 20. století postupně propojily Brno s Havlíčkovým Brodem.

Jeseníky

Železnice Desná

Trať číslo 293 je jednou z mnoha místních drah na jesenicku. Vine se údolím řeky Desné od Šumperka až k Červenohorskému sedlu, pod kterým končí v nádraží v Koutech nad Desnou.

Otrokovice – Vizovice

Místní dráha Otrokovice - Vizovice vznikla v roce 1899 a spojila Zlín a Vizovice s hlavní tratí Přerov - Břeclav.

„Vlára“

Trať z Brna do Veselí nad Moravou je poslední dvoukolejnou neelektrifikovanou železniční tratí v České republice.

Rašelinová drážka ve Františkových lázních

Františkovy Lázně jsou nejmenším a také nejzápadnějším městem ze známého západočeského lázeňského trojúhelníku.