• Česká republika
• Evropa
• Severní Amerika
• Muzea

251: Žďár nad Sázavou – Tišnov

Takzvaná „stará tišnovka“ je posledním provozním pozůstatkem místních drah, které na přelomu 19. a 20. století postupně propojily Brno s Havlíčkovým Brodem. Původní trati z Brna do Tišnova (otevřená v roce 1885) a z Havlíčkova Brodu do Žďáru nad Sázavou (z roku 1898) byly totiž zrušeny, když byla v roce 1953 dokončena stavba nové hlavní trati Havlíčkův Brod – Brno, vedené podobnou trasou. Pouze mezi Žďárem nad Sázavou a Tišnovem vedla nová trať odlišnou trasou přes Křižanov, a tak šedesátikilometrový úsek lokálky Žďár nad Sázavou – Tišnov zůstal zachován. Jde mimochodem o nejnovější část zmíněných místních drah, která v roce 1905 propojila lokálky dosud končící v Tišnově a ve Žďáru.

Od Tišnova do Nedvědice trať sleduje řeku Svratku, poté až k obci Rodkov vede údolím Nedvědičky. Odtud v několika serpentinách stoupá do stanice Bystřice nad Pernštejnem a pokračuje dál směrem k Novému Městu na Moravě a Žďáru nad sázavou, kde se dráha opět napojuje na stejnou hlavní trať, ze které v Tišnově vyšla.

Fotodokumentace stanic a zastávek

Ještě nedávno typické soupravy vozů Btax v čele s lokomotivami 714 a víkendové rekreační vlaky vedené brněnskými „brejlovci“ již byly zcela nahrazeny třívozovou variantou „Regionov“ 814.2, kterou zde nalezneme na všech osobních vlacích. Zůstal ale víkendový pár přímých spěšných vlaků „Pernštejn“ z Brna, na který je stále nasazována klasická souprava (od roku 2012 turnusově v čele s řadou 750.7, přesto se objevuje i řada 754). Dalším ozvláštněním provozu v osobní dopravě je každoroční akce Slavnosti pernštejnského panství, konající se na začátku července, jejíž železinční část spočívá v několikadenním nasazování historických vozidel na pravidelné i zvláštní vlaky na této trati.