Rašelinová drážka ve Františkových Lázních
Františkovy Lázně jsou nejmenším a také nejzápadnějším městem ze známého západočeského lázeňského trojúhelníku. Léčebné prameny se zde využívají již několik staletí a postupně zde vzniklo malebné lázeňské centrum, jehož dnešní podoba pochází především z 19. století. Na přelomu 19. a 20. století se objevily snahy na zbudování tramvajové trati z Chebu do Františkových Lázní, v roce 1913 pak ještě jeden návrh na lázeňskou tramvaj ve Františkových Lázních. Elektrická, kolejová, ani jakákoliv jiná městská doprava v pravém slova smyslu však ve Františkových Lázních nikdy nejezdila.
Ve městě však vzniklo několik zajímavých úzkorozchodných drážek s rozchodem 600 mm pro dopravu rašeliny do lázeňských objektů. Většina z nich byla v poměrně nedávné době zlikvidována, poslední trať vedená z areálu Lázní III podél Slatinného potoka však dosud existuje. Trať začíná ve veřejnosti nepřístupné části areálu Lázní III. Odtud vede souběžně se Slatinným potokem přímo přes lázeňský park a dále podchází železniční trať z Chebu. Za podjezdem se trať rozdělovala na dvě větve k místům těžby rašeliny na obou březích potoka. Jižní větev po mostku přecházela potok, dnes již je ale snesená. Na trati se nachází jediná lokomotiva a necelá desítka výklopných vozíků. I ze stavu trati je však patrné, že provoz je v současné době velmi řídký – je-li zde ještě vůbec nějaký.
