195: Rybník – Lipno nad Vltavou
Elektrifikované místní dráhy (s výjimkou těch tramvajových) byly a jsou ve většině států spíše výjimečnou záležitostí. V Českých zemích vznikly na normálním rozchodu pouze dvě takové tratě, obě na území dnešního Jihočeského kraje. Jednou z nich je trať z Rybníka do Vyššího Brodu a dále podél horního toku Vltavy do Lipna, na níž byl provoz zahájen na konci roku 1911.
Podobně jako o osm let starší trať z Tábora do Bechyně byla tato stavěna již jako elektrifikovaná, se stejnosměrnou napájecí soustavou o napětí 1280 V. To na trati vydrželo do 50. let, kdy v souvislosti s výstavbou Lipenské přehrady došlo k rekonstrukci celé dráhy, přeložení koncového úseku (mezi Loučovicemi a Lipnem, včetně nové stanice Lipno nad Vltavou) a zvýšení trakčního napětí na 1500 V. Změnu trakční soustavy si trať prodělala ještě jednou, a sice v letech 2003 – 2005. V souvislosti s elektrifikací hlavní tratě z Českých Budějovic do Horního Dvořiště došlo ke kompletní rekonstrukci trakčního vedení a elektrifikaci střídavým systémem 25 kV, 50 Hz.
Dráha vychází ze stanice Rybník severním směrem, ovšem hned se stáčí k jihu a až k první zastávce Jenín se drží téměř na dohled od trati směrem na Horní Dvořiště. Dále klesá k Rožmberku nad Vltavou, odkud se až do koncové stanice klikatí podél horního toku Vltavy. Ve Vyšším Brodě míjí trať známý klášter, ale také někdejší místní lokomotivní depo. Poté v těsném souběhu se silnicí mine vodní nádrž Lipno II a následuje asi nejmalebnější úsek u zastávky Čertova stěna, kde trať vede uprostřed lesa hlubokým údolím řeky. Poslední obcí, kterou trať prochází, jsou Loučovice. Zde se nacházejí také papírny, jejichž vlečka je důvodem stále trvající nákladní dopravy na trati. Za loučovickou zastávkou následuje poslední přímý úsek, za nímž se trať obloukem dostává do koncového nádraží v Lipně nad Vltavou. To leží stranou od obce, na dohled od hráze lipenské vodní nádrže.
Fotodokumentace stanic a zastávek
Vozový park zde byl v průběhu let velmi rozmanitý, k původním elektrickým vozům a lokomotivě přibyly v poválečných letech německé kořistní motorové vozy (přestavěné na elektrický provoz) a některé lokomotivy původem z pražského uzlu. Definitivní konec předválečných a meziválečných vozidel znamenala dodávka lokomotiv dnešní řady 113 v 70. letech, když zde již dříve (od 50. let) jezdily „kapesní bobiny“ E 422.0 stejného výrobce (Škoda Plzeň). Soupravy vedené těmito stroji se tak staly pro tuto trať na další desetiletí typickými, a to až do změny napájecí soustavy. Po přechodu na střídavý proud zde provoz převzaly „žehličky“ řady 210.
V důsledku změny tabulky traťových poměrů SŽDC 13. června 2011 došlo k ukončení provozu klasických souprav (které zde již od GVD 2009/2010 jezdily pouze v letních měsících) a k jejich náhradě vlaky tvořenými vozy Btx(763) taženými motorovou lokomotivou. Sto let od zahájení provozu zde tak skončil provoz v elektrické trakci v osobní dopravě, podobně jako již o půl roku dříve na trati Tábor – Bechyně.
Odkazy a zdroje
- Dráhy: Lipenka [drahy.wz.cz/lipenka]
- Stránky přátel železnic: Vyšebrodská elektrická dráha [spz.logout.cz/trate/lipno.html]
- ŽelPage: Popis trati 195 Rybník - Lipno nad Vltavou - Česká republika [www.zelpage.cz/trate/ceska-republika/trat-195]