Verkehrsverbund Rhein-Ruhr
Duisburg
Půlmilionový Duisburg, páté největší město v Porůří, leží na soutoku Rýna a Rúru zhruba třicet kilometrů severně od Düsseldorfu.
Düsseldorf
Düsseldorf bývá považován za nejvýznamnější centrum celé oblasti Rhein-Ruhr, zároveň je i hlavním městem spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko.
Krefeld
Severozápadně od Düsseldorfu na levém břehu Rýna, necelých třicet kilometrů od nizozemských hranic leží město Krefeld. Jeho historie sahá až do prvního století, kdy zde vznikl římský vojenský tábor Gelduba.
Mülheim a. d. Ruhr
Oba břehy Rúru tu byly osídleny již ve středověku – na levém břehu se nacházel Broich s hradním komplexem, na pravém břehu v místech dnešního historického centra Mülheimu pak Kirchenhügel.
Solingen
Stošedesátitisícový Solingen leží na pravém břehu řeky Wupper v kopcovitém terénu oblasti Bergisches Land.
Wuppertal
Třísettisícový Wuppertal je poměrně mladé město. Vznikl teprve v roce 1929 spojením několika měst v údolí řeky Wupper...
S-Bahn a autobusy
Páteř rychlé dopravy v oblasti Porúří spolu s trasami stadtbahn tvoří železnice, a to zejména linky S-Bahn Rhein-Ruhr.
Dopravní svaz Rhein-Ruhr (Verkehrsverbund Rhein-Ruhr) je systém integrované dopravy fungující od roku 1980, sdružující dopravce v podstatné části největšího německého souměstí ležícího v okolí soutoku Rýna a Rúru. Do jeho působnosti spadá severní část oblasti, kde žije více než deset milionů obyvatel, z velkých měst nezahrnuje pouze Kolín nad Rýnem a Bonn.
Podobně jako například podobné oblasti ve Slezsku vděčí Porúří za svůj rozvoj především těžbě uhlí, která zde probíhala již od 13. století. Zejména v devatenáctém století se pak celá oblast stala významným průmyslovým centrem. Ve druhé polovině dvacátého století však začala poptávka po uhlí klesat a v oblasti Rhein-Ruhr začal postupně odklon od těžby a těžkého průmyslu, nahradily je zejména vyspělé technologie a služby.
Tak rozsáhlá urbanizovaná oblast si pochopitelně vyžádala také specifická řešení veřejné dopravy, vždyť například podél toku Ruhru se táhne oblast téměř souvislé zástavby od Duisburgu až po Dortmund, kde žije zhruba pět milionů obyvatel. Kromě husté železniční sítě (a pochopitelně také sítě silniční, později dálniční) zde proto na přelomu 19. a 20. století vznikla ještě rozsáhlá meziměstská tramvajová síť, propojující provozy v jednotlivých zdejších městech. Opět se zde nabízí srovnání s podobnou situací na Ostravsku či v okolí Katowic. Ovšem zatímco meziměstské tramvaje na Ostravsku nepřežily 70. léta a v katovická síť ustrnula ve vývoji někdy v první polovině 20. století, došlo v Porúří k rozsáhlým investicím především do infrastruktury, a tak mohou tramvaje vedle S-Bahnu tvořit páteř zdejší rychlé dopravy.
I zde pochopitelně ve druhé polovině 20. století začala sílit konkurence automobilové a také autobusové dopravy. V šedesátých letech tu ovšem začala postupná přestavba původních tramvajových sítí na tzv. Stadtbahn, tedy systém, který se některými parametry blíží metru. Nejvíce patrným důsledkem těchto aktivit byla zejména výstavba podzemních tratí v centrech měst a přestavba některých úseků na rychlodráhy umožňující provoz až stokilometrovou rychlostí. Pochopitelně došlo také k podstatné redukci sítě, několik tramvajových provozů v menších městech zcela zaniklo a dnešní podoba sítě je pouze zlomkem někdejšího rozsahu. Ovšem ve velkých městech dodnes existují vedle sebe sítě tramvají a stadtbahn, navíc mezi sebou vzájemně propojené meziměstskými tratěmi. V centrech měst ovšem tramvajové tratě postupně mizí pod zem.
Vedle tramvají zajišťuje rychlou dopravu síť S-Bahn, která zasahuje i do sousední oblasti Rhein-Sieg (Kolín, Bonn). Najdeme zde i několik nekonvenčních drah (vedle známé zavěšené dráhy ve Wuppertalu také takzvaný SkyTrain na letišti v Düsseldorfu či H-Bahn v Dortmundu) a také jeden z pouhých tří německých trolejbusových provozů. Vše je pochopitelně doplněno hustou sítí autobusové dopravy.
Odkazy a zdroje
- Verkehrsverbund Rhein-Ruhr [www.vrr.de]