Düsseldorf

Düsseldorf bývá považován za nejvýznamnější centrum celé oblasti Rhein-Ruhr, zároveň je i hlavním městem spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko. První písemná zmínka pochází z první poloviny 12. století, městská práva Düsseldorf obdržel v roce 1288. V roce 1380 si město vybral za rezidenci vévoda z Bergu a význam Düsseldorfu od té doby postupně narůstal, i když jeho vládci se měnili. Od 19. století nebyl vývoj města jiný než vývoj ostatních sídel v okolí. V průběhu průmyslové revoluce se stalo důležitým centrem průmyslu, kvůli čemuž bylo později během druhé světové války bombardováno spojeneckým letectvem. Po válce se pak přeměnilo především v centrum služeb a obchodu a od roku 1946 je hlavním městem celé spolkové země.

Koňská dráha se ulicemi města poprvé rozjela v roce 1876, o rok později již měla jedenáctikilometrová síť pět linek. Elektrický provoz byl zahájen dvacet let po otevření první linky koňky, celá síť byla elektrifikována do roku 1900.

Již na konci 19. století se také začala rodit síť dnešní stadtbahn. V roce 1898 byl společností Rheinische Bahngesellschaft (dnes Rheinbahn) zahájen provoz na první meziměstské trati elektrické tramvaje do Krefeldu, o tři roky později doplněné odbočkou do Meerbusch – Uerdingen, zpočátku provozovanou v parní trakci. Ve stejném roce, přesněji v prosinci roku 1901, byl zahájen provoz také na další trati do Neuss.

V roce 1920 převzala společnost Rheinbahn i provoz městské tramvaje. Pokračoval rozvoj sítě, takže v roce 1924 provozovala Rheinbahn přes sto šedesát kilometrů tratí. V roce 1924 došlo také k úpravám trati do Krefeldu tak, aby bylo možné zvýšit traťovou rychlost až na 90 km/h a byl zde také zahájen provoz jídelních vozů (který trvá dodnes). V témže roce zahájila Rheinbahn také autobusovou dopravu a město Düsseldorf získalo padesátiprocentní podíl ve společnosti Düsseldorf-Duisburger Kleinbahn GmbH, provozující čtyřiadvacetikilometrovou trať mezi oběma městy z roku 1900.

V roce 1930 byly na zastávkách Wilhelm-Marx-Haus a Corneliusplatz dány do provozu indikátory ukazující číslo linky následující soupravy. V roce 1938 bylo v provozu 23 městských tramvajových linek označených čísly v rozmezí 1 – 30 a sedm meziměstských, označených písmeny. Trať do Duisburgu byla ve vlastnictví Rheinbahn pouze z poloviny, druhou část vlastnila Duisburger Straßenbahn GmbH. Provoz zde zajišťovaly oba podniky. Kromě dodnes zachovaných tras jezdily tramvaje Rheinbahn například také do Moers, ale dokonce až do Wuppertalu.

Po válce bylo nejprve nutné znovu zprovoznit poničenou síť; v roce 1948 bylo v provozu 26 z někdejších 31 linek. Již po válce ovšem začala také postupná redukce sítě. V roce 1946 se týkala městských tratí v Düsseltal v centru města, v roce 1952 byl ukončen provoz linky W do Wuppertalu a v průběhu 50. a 60. let následovaly další tratě, takže v roce 1968 bylo v provozu už „jen“ 16 linek.

V padesátých letech také začala výstavba smyček na konečných pro nová jednosměrná vozidla. První dvoučlánková tramvaj Düwag GT6 byla dodána v roce 1956.

Na konci 60. let došlo k přestavbě tramvajové trati Düsseldorf – Duisburg do parametrů stadtbahn. To mimo jiné znamenalo výstavbu zvýšených nástupišť na většině zastávek. Dlouho diskutovaná stavba stadtbahn v centru města začala, podobně jako v Duisburgu, o něco později. Stavba prvního úseku začala v roce 1973, první krátký úsek na sever od centra byl dán do provozu v roce 1981. Hlavní úsek čtyřkolejného tunelu pod vnitřním městem, vedeného ve dvou etážích, byl pak otevřen v roce 1988. Dnes jsou podzemní trasy tvořeny čtyřkolejným úsekem Düsseldorf-Hauptbahnhof – Heinrich-Heine-Allee, z nějž na každém konci vycházejí dvě dvoukolejné tratě (zpočátku vedou pod zemí, poté pokračují po povrchu a dále se větví).

Od roku 2007 probíhá výstavba dalšího tunelového úseku v trase dnešní tramvajové trati linek 703, 706, 712 a 713 přes centrum, která kříží existující tunel stadtbahn v zastávce Heinrich-Heine-Allee. Po dokončení zde, narozdíl od ostatních úseků stadtbahn, mají být v provozu nízkopodlažní tramvaje.

Dnes je na území Düsseldorfu v provozu šest linek stadtbahn, označených U74 – U79 a zrychlená U70 do Krefeldu. Za hranice Düsseldorfu vyjíždějí do měst Meerbusch, Krefeld, Duisburg a Neuss, a to ve velmi slušném intervalu deset (v případě Krefeldu dvacet) minut.

Provoz stadtbahn dnes zajišťují především vozy typu B80D z 80. let. Tyto dvoučlánkové obousměrné tramvaje s délkou 28 metrů a maximální rychlostí 100 km/h jezdí obvykle v soupravách po dvou, na trati do Krefeldu je možné potkat i vozy s bistro oddílem. Vozy jsou vyrobené pro nástup z nástupiště v úrovni podlahy, ovšem pro zastávky s klasickými nástupišti tramvajového typu jsou vybaveny skládacími schody. Především na lince U75 do Neuss pak jezdí také starší soupravy typu GT8SU, vyrobené ve vagónce Düwag v polovině 70. let. Na lince U79 z Duisburgu zajišťuje provoz tamní dopravní podnik Duisburger Verkehrsgeselschaft, a proto zde potkáme jeho B80C (až na detaily shodné s düsseldorfskými B80D).

Steinstraße-Königsallee

Heinrich-Heine-Allee

4273, Krefeld

4273, interiér

3227, Drususstraße

Heinrich-Heine-Allee

Kromě sítě stadtbahn je v Düsseldorfu v provozu také třináct klasických tramvajových linek, označených v rámci číslování VRR v rozmezí 701 – 719. Vozový park je poměrně rozmanitý; dosud zde najdeme v provozu soupravy tříčlánkových düwagů GT8 s vlečnými vozy B4, a to dokonce v původním krémovém nátěru. Kromě nich zde ještě, i když v menším počtu, jezdí tramvaje GT8S, odvozené od stadtbahnových GT8SU, ovšem s pevnými schody, určené pro provoz na čistě tramvajových linkách.

Další vozidla jsou již nízkopodlažní. Nejstaršími, zhruba ze 70 % nízkopodlažními tramvajemi, je 48 vozů Düwag/Kiepe NGT6 z let 1996 – 1999, podobných těm, které jezdí například v Halle či v blízkém Mülheimu. Novější vozy jsou již pouze od Siemensu, ať už jde o Combina v poněkud netradičním designu, pocházející z let 2000 – 2004, v osminápravovém a desetinápravovém provedení, či o patnáct novějších NF8U, které jsou výhledově určené pro provoz na podzemních úsecích a mají dveře na obou stranách kvůli zastávkám se středním nástupištěm.