Krefeld
Severozápadně od Düsseldorfu na levém břehu Rýna, necelých třicet kilometrů od nizozemských hranic leží město Krefeld. Jeho historie sahá až do prvního století, kdy zde vznikl římský vojenský tábor Gelduba. Samotný Krefeld byl poprvé zmíněn roku 1105 (tehdy pod názvem Krinvelde), městská práva získal roku 1373 od císaře Karla IV. Ve středověku ovšem význam města zastiňoval sousední Uerdingen, který narozdíl od Krefeldu ležel přímo na břehu řeky. Obě města byla na přelomu 16. a 17. století téměř zničena; Uerdingen za třicetileté války, Krefeld za ozbrojeného konfliktu o pár desítek let dříve. Roku 1598 bylo hrabství Moers (včetně Krefeldu) vyhlášeno neutrálním územím; v roce 1702 po smrti Viléma III. Oranžského se Krefeld stal součástí Pruska. Roku 1929 došlo ke spojení Krefeldu a Uerdingenu do souměstí Krefeld-Uerdingen (po roce 1940 jen „Krefeld“).
V letech 1819 až 1843 mělo město tvar obdélníku a jeho tehdejší hranice jsou v centru dodnes patrné – kopírují je hlavní třídy. Dnes má Krefeld necelých dvě stě čtřicet tisíc obyvatel.
V Krefeldu nalezneme nejzápadnější tramvajový provoz nejen v Porůří, ale i v celém Německu. Provoz na první trati parní tramvaje o rozchodu 1000 mm byl zahájen 3. května 1833, o týden později ji poněkud kuriózně následoval i první úsek koňské pouliční dráhy. Do konce roku byla dobudována síť tří parních linek spojujících město s okolními obcemi, doplněná jednou linkou koňky v hranicích města.
Poprvé se elektrická dráha v ulicích města objevila na konci roku 1898, kdy byl zahájen provoz na takzvané „K-Bahn“, tedy elektrické dráze Düsseldorf – Krefeld. Tato trať, narozdíl od ostatních krefeldských tramvají normálněrozchodná a provozovaná společností Rheinischen Bahngesellschaft, bývá označována jako první elektrická rychlodráha v Evropě. Dnes po této dvoukolejné trati trvá cesta z Düsseldorfu něco přes čtyřicet minut a jezdí zde linky düsseldorfské stadtbahn. Dodnes může pozornější cestující zaznamenat, že jde o poměrně starou trať – například vedle mnohých zastávek stojí dosud původní nádražní budovy. Narozdíl od jiných míst v Porůří také v centru Krefeldu můžeme dodnes najít zhruba kilometrový splítkový úsek, který je společný městským linkám i düsseldorfským U70 a U76.
Protože koňka se na přelomu století začínala dostávat na hranice své kapacity a parní dráha působila potíže svou hlučností a znečištěním, došlo brzy i k elektrifikaci městských tratí, která byla dokončena v roce 1901. Dále také probíhala výstavba nových tratí. V roce 1918 vznikla trať Traar – Moers a s ní i přímé napojení na tramvajovou síť dopravce Moers Homberger Straßenbahn GmbH, o něco později vzniklo na opačné (tedy jihozápadní) straně města propojení s tramvajovou sítí v dnešním Mönchengladbach. V roce 1930 tak bylo v Krefeldu provozu celkem 15 linek na téměř sedmdesáti kilometrech tramvajových tratí.
V poválečných letech začala, tak jako jinde, sílit konkurence zejména individuální automobilové dopravy. V roce 1949 se ještě město dočkalo nového elektrického dopravního prostředku v podobě trolejbusu, ovšem podobně jako v jiných německých městech zde tento dopravní prostředek neměl dlouhý život a z ulic města opět zmizel v roce 1964.
Na počátku 60. let začala rozsáhlá redukce tramvajové sítě ve prospěch autobusů. Délka tramvajových tratí se tak zkrátila z více než osmdesáti na čtyřicet tři kilometrů a v roce 1964 už bylo v provozu pouze pět tramvajových linek (v roce 1952 to byl dvojnásobný počet). Narozdíl od zmíněných sítí v menším Moers i o něco větším Mönchengladbachu nicméně ta krefeldská období útlumu přežila, byť v poněkud redukované podobě. Od roku 1980 je území Krefeldu začleněno do dopravního svazu Rhein-Ruhr a zdejší tramvajové linky od té doby nesou čísla 041 až 044.
V provozu se dosud drží necelá dvacítka tříčlánkových tramvají GT8, která vznikla na konci 70. let přestavbou vlastních tramvají Düwag GT6 vložením středního článku. Druhou polovinu vozového parku tvoří dvacet novějších tříčlánkových obousměrných tramvají Düwag M8C z let 1980 – 1981. Vcelku brzy by mělo dojít k dodávkám nízkopodlažních tramvají Bombardier Flexity Outlook, zatím je nicméně provoz v Krefeldu zajišťován pouze zmíněnými vozidly, z nichž některá mají původ až v roce 1964.
817, Hauptbahnhof
4273, Krefeld
817, Hauptbahnhof
Hauptbahnhof
822, Hüls Betriebshof
809, Rheinstraße
822, Steeger Dyk
822, interiér
831, Hauptbahnhof
842, Hauptbahnhof
Odkazy a zdroje
- Städtische Werke Krefeld [www.swk.de]
- Stadt Krefeld [www.krefeld.de]
- Straßenbahnen in Krefeld [www.tram-krefeld.de]
- UrbanRail.Net: Krefeld [www.urbanrail.net/eu/kref/krefeld.htm]
- Wikipedia: SWK MOBIL [de.wikipedia.org/wiki/SWK_MOBIL]