• Česká republika
• Evropa
• Severní Amerika
• Linková doprava
• Dopravní akce

Solingen

↗

Stošedesátitisícový Solingen leží na pravém břehu řeky Wupper v kopcovitém terénu oblasti Bergisches Land. Na severu sousedí s Wuppertalem, na východě (za řekou) s Remscheidem; s oběma městy je spojen téměř souvislou zástavbou. Od středověku je město známé především díky výrobě mečů a nožů

Solingen byl za druhé světové války vážně poškozen bombardováním v roce 1944, kdy bylo zničeno celé historické centrum. V okolí města však několik zajímavých památek najdeme, například hrad v městské části Burg. Na železniční trati do sousedního Remscheidu se pak nachází nejvyšší německý železniční most, jehož konstrukce se tyčí až do výšky 107 metrů nad řekou Wupper.

Solingen je z dopravního hlediska dnes zajímavý především jako jeden ze tří posledních trolejbusových provozů v Německu. Historie městské dopravy je tu však pochopitelně o něco starší než historie trolejbusů. Již v roce 1896 se ulicemi Solingenu poprvé rozjely úzkorozchodné tramvaje, o dva roky později otevřel stejný provozovatel (Union-Elektricitäts-Gesellschaft) také první meziměstskou tramvajovou trať. Síť se postupně rozrůstala, nové tratě byly nejen stavěny, ale v několika případech také UEG převzala tratě původně provozované jinými společnostmi. V roce 1902 převzala provoz městských tratí dceřinná společnost Solingener Kreisbahn AG, zatímco provoz městských tratí připadl v roce 1903 Solingener Kleinbahn AG. Oba provozy byly sjednoceny až v roce 1929 pod nově vzniklou Städtischen Straßenbahnen Solingen. V roce 1936 měla zdejší tramvajová síť necelých čtyřicet kilometrů.

V padesátých letech začalo postupné omezování tramvajové dopravy, poslední tramvaj společnosti Stadtwerke Solingen dojezdila v roce 1959. O deset let později zmizely tramvaje ze Solignenu nadobro, když byl ukončen provoz na tramvajové trati z Wuppertalu (kterou provozovaly Stadtwerke Wuppertal).

Elektrická doprava však z ulic města nezmizela zcela. Zároveň s rušením tramvají začala jejich postupná náhrada trolejbusy. První linka vyjela 1. června 1952 – jen několik dní poté, co začalo rušení tramvají. Na konci roku 1959 již byla tramvajová síť zcela nahrazena trolejbusy, které tehdy jezdily na čtyřech linkách. Dnes má trolejbusová síť celkem šest linek, které jsou v rámci Verkehrsverbund Rhein-Ruhr označeny čísly 681 – 686. Všechny se setkávají v centrální přestupní zastávce na Graf-Wilhelm-Platz, kde se nachází moderní autobusový a trolejbusový terminál.

Zdaleka nejzajímavější linka má číslo 683, vede z konečné Burg, Brücke na jihovýchodním okraji města až čtvrti Vohwinkel v sousedním Wuppertalu. Na severním konci se tak trolejbusy setkávají s wuppertalskou Schwebebahn u její konečné stanice Vohwinkel, trolejbusová smyčka tu dokonce částečně vede pod tratí zavěšené dráhy. Opačný konec této trasy, tedy konečná Burg, Brücke, je však ještě mnohem zajímavější. Ve svém závěru trať vede již mimo městskou zástavbu a končí až v údolí na břehu řeky Wupper pod hradem Burg. Stísněné poměry zde nedovolily vybudovat klasickou trolejbusovou smyčku, a tak bylo použito řešení převzaté z Velké Británie. Obě stopy trolejbusové trati jsou zde ukončeny kuse a trolejbus se po stažení sběračů otočí na zvláštní točně, která vlastně není nic jiného než otáčivá kruhová část vozovky s průměrem 7,5 metrů.

Dnes je zdejší zařízení jediné svého druhu v Evropě. Pravidelný provoz dve však již končí – v průběhu roku 2009 jsou do Solingenu dodávány nové trolejbusy Hess, schopné jízdy na pomocný agregát. Linka 683 pak bude na obou koncích prodloužena a točna Unterburg bude opuštěna. Měla by však být zachována pro muzejní provoz.

Vozový park je dnes tvořen takřka výhradně nízkopodlažními článkovými trolejbusy výrobců Berkhof, Van Hool a Hess, které byly v uvedeném pořadí postupně dodávány od roku 2001 a dodávky nejnovějších vozů Hess Swisstrolley3 pokračují i v roce 2009. Pouze na lince 683 přežívají dosud dvanáctimetrové třínápravové vozy MAN SL 172 HO z 80. let, neboť na točnu Unterburg se delší vozy nevejdou. To se však brzy změní s dodávkou již zmíněných nových vozidel.

V 90. letech se i zde objevily úvahy o zrušení trolejbusů a jejich úplném nahrazení trolejbusy. K tomu však naštěstí nedošlo, a trolejbusy, pro kopcovitý terén Solingenu jako stvořené, jezdí ulicemi města i dnes.