Strasbourg
Francouzský Strasbourg, centrum Alsaska, je dnes asi znám především jako sídelní město evropských institucí jako je Evropský parlament či Evropský soud pro lidská práva. Dominantou centra je pak monumentální katedrála, vyznačující se nikdy nepostavenou jižní věží. Město, ležící na Rýnu přímo na hranici s Německem, se ale může pochlubit i velmi moderní a poměrně rozsáhlou tramvajovou sítí, která se jako významný městotvorný prvek stává jedním z novodobých symbolů města.
Provoz na trati dlouhé třináct kilometrů byl zahájen 26. listopadu 1994 a dnes síť tvoří celkem čtyři linky (dvojice A, D a B, C jsou z velké části vedeny po stejné trase). Plánuje se prodloužení linek B, C a D a zavedení nové linky E. Tratě jsou v centru města z velké části vedeny pěšími zónami, povrch zde tvoří červená dlažba a trať leží ve stejné úrovni jako zbytek ulice (s výjimkou zastávek). Mimo centrum je pak poměrně častý zatravněný povrch (udržovaný mimochodem ve velmi dobrém stavu), tratě jsou vedeny na samostatném tělese. Linky A a D jsou pak zčásti vedeny podpovrchovým tunelem (přibližně mezi zastávkami Ancienne Synagogue Les Halles a Rotonde). Vzhledem k tomu, že provoz zajišťují pouze obousměrná vozidla, nejsou na konečných zastávkách smyčky, ale pouze obratiště pro jednosměrné vozy (kusá kolej, kolejový přejezd).
Také vybavení zastávek je na dosti vysoké úrovni. Úroveň nástupiště je vždy stejná jako úroveň podlahy vozidla, samozřejmostí je bezbariérový přístup. V přední části (proti prvním dveřím tramvaje) je pak úroveň ještě trochu zvýšena. Na zastávkách se kromě přístřešků a pro Čecha nezvykle malých zastávkových sloupků nachází také digitální panel zobrazující informace o nejbližších spojích. Dále je na zastávkách automat na výdej jízdenek (připomínající ovšem spíš bankomaty) a také několik označovačů jízdenek rozmístěných po celém nástupišti (ve vozech tedy nejsou, jízdenky se označují na zastávkách). Vybavení zastávek doplňují výstražná světla na hranách nástupiště a zrcadla pro lepší výhled řidiče na dění podél vozu.
Centrálním přestupním bodem mezi všemi tramvajovými linkami (a navíc autobusy 4 a 6) je zastávka Homme de Fer ležící na stejnojmenném náměstí v centru města. Kříží se zde tratě linek A, D a B, C a jsou tu propojeny jediným dvoukolejným manipulačním obloukem. Poblíž tohoto uzlu se nachází několik kolejových přejezdů (u zastávky Lengstross Grand’Rue a na tratích směrem k zastávkám Broglie a Ancienne Synagogue Les Halles). Nad zastávkami linek A a D se nachází moderní konstrukce kruhového tvaru, která je vedle typických vozů symbolem zdejšího tramvajového provozu.
Provoz je zajišťován výhradně vozy EuroTram firem ABB a Socimi. Jde o sedmičlánková obousměrná stoprocentně nízkopodlažní vozidla spočívající na čtyřech podvozcích umístěných pod krátkými články (z toho tři podvozky jsou hnané). Na voze určitě upoutá design, především čelní sklo a také bočnice, kde splývají dveře s běžnými okny. Neméně zajímavý je i interiér řešený v živých barvách. Sedadla jsou v uspořádání 2+1 umístěna po a proti směru jízdy, v krátkých článcích nad podvozky jsou pak sedadla kolmo na směr jízdy. Zajímavé jsou i přídržné tyče, zejména uprostřed dveřního prostoru, kde jsou umístěny podobně jako ve vozech metra M1, ovšem narozdíl od nich sahají jen asi do poloviny výšky mezi podlahou a stropem. Také již zmiňované jednodílné předsuvné dveře stojí za pozornost. Vysouvají se jednak na dolní liště, která se nachází ve výšce podlahy vozidla a na horní liště, která je zajímavá především tím, že se po zavření dveří zasune do bočnice vozidla. Jedna z věcí, které lze tomuto vozidlu vytknout, je vedle nízké rychlosti (maximálně 60km/h, což je ovšem pro městský provoz postačující) z pohledu cestujícího také špatně čitelná linková orientace ztrácející se ve velkém čelním skle.
