Zwickau
Stotisícové Zwickau, které leží v rovinaté krajině na sever od Krušných hor, je důležitým centrem západní části Saska. Rodiště Roberta Schumanna se může pochlubit velmi zachovalým centrem, jen samo hlavní náměstí je obklopeno množstvím pozoruhodných historických budov. Podobně jako na opačné straně hor se i zde těžilo hnědé uhlí; dalším významným průmyslovým odvětvím je automobilová výroba. Ve druhé polovině dvacátého století se právě zde vyráběly populární Trabanty, dnes u města stojí továrna Volkswagen.
První tramvajová trať ve městě byla otevřena v roce 1894 a brzy ji následovaly další. Od třicátých let zde existovala i trolejbusová síť, ale podobně jako většina německých provozů se dnešních dnů nedočkala, provoz byl zastaven v roce 1977. Tramvajová síť začala být od sedmdesátých let také redukována, v osmdesátých letech byla dokonce v provozu jediná linka 4 (Pöblitz – Krankenhaus). Staré vozy Gotha nicméně začaly být nahrazovány tramvajemi KT4D z ČKD Praha, v roce 1993 byla zahájena dodávka dvanácti nízkopodlažních tramvají GT6M. Také délka tratí se za posledních dvacet let rozrostla a linky jsou dnes v provozu celkem tři (jedna z nich pouze v pracovní dny).
Bezesporu největší dopravní zajímavostí ve Zwickau je železniční trať Vogtlandbahn vedená do centra města. Necelé tři kilometry dlouhá trať je z hlavního nádraží vedena jižním směrem souběžně s drahou do Adorfu. Od té se odděluje u Sporthalle, kde se stáčí zpět na sever. Dále je vedena dvoukolejně přímo ulicí Äußere Schneeberger Straße až do terminálu „Zentrum” na jižním okraji historického centra.
Úsek byl otevřen v květnu 1999 a o pět měsíců později byla ve stejné trase zahájena i tramvajová doprava. Protože tramvaje ve Zwickau jsou úzkorozchodné (1000 mm), je v celém úseku Zentrum – Stadthalle tříkolejnicová splítka. Tramvaje mají ve společném úseku dvě mezilehlé zastávky, vlaky ovšem zastavují pouze u Stadthalle a na konečné v centru (a to u vlastních nástupišť). Obě tyto zastávky jsou řešeny jako přestupní terminály se zastřešenými ostrůvky.
Když byla tramvajová trať linky 3 v roce 2005 prodloužena do čtvrti Neuplanitz, vznikl u Stadthalle zajímavý, asi tři sta metrů dlouhý úsek, kde jsou souběžně vedeny dvoukolejná tramvajová a dvoukolejná železniční trať.
Budeme-li od terminálu Zentrum pokračovat dál na sever, rozhodně tím zajímavosti neskončí. Tramvajová trať se nejprve musí úzkým prostorem mezi radnicí a divadlem dostat na hlavní náměstí, což řeší obousměrně projížděnou splítkou. Na severní straně centra, již za hradebním okruhem, dnes změněným na sady, se pak nachází přestupní uzel Neumarkt. Zde se pravidelně sjíždějí všechny tři tramvajové linky a také několik autobusů.
Tramvajové tratě odtud vedou do čtyř stran. Linka 3 z jihu pokračuje na východ po zajímavém mostě přes řeku na sídliště Eckersbach. Linka 4 vede ze severní části města, kde se nachází i vozovna a na Neumarktu se stáčí k západu. Z její trati k městské nemocnici se odděluje krátká odbočka linky 1 k hlavnímu nádraľí, zajímavý je však především úsek mezi Fritscheplatz a Paulusstraße, kde jsou obě koleje vedeny odděleně sousedními ulicemi.
Tratě jsou většinou vedeny v úrovni vozovky, výjimku tvoří nejnovější trať do Neuplanitz a koncové úseky zbylých větví, které jsou místy vedeny mimo zástavbu přes louky a mají rychlodrážní charakter. Trať do Eckersbachu se z velké části nachází na samostatném tělese ve středním dělícím pásu Sternenstraße a se svým otevřeným svrškem budí také víceméně dojem rychlodráhy.
Vozový park z velké části tvoří modernizované tramvaje ČKD-Tatra KT4D, které v pracovní dny jezdí ve dvojicích, o víkendech pouze sólo. Doplňuje je dvanáct tříčlánkových nízkopodlažních tramvají Adtranz/Bombardier GT6M, dodaných v letech 1993 až 1994. Poslední dvounápravové tramvaje Gotha, které kdysi tvořily významnou část vozového parku všech východoněmeckých provozů, byly vyřazeny v roce 1995.
Tramvajovou síť doplňuje mnoľství autobusových linek, na kterých jsou v provozu autobusy Mercedes Citaro či různé nízkopodlažní MANy (ve standardním i kloubovém provedení). Novější autobusy mají plynový pohon. Narozdíl od tramvají, kde převažují reklamní nátěry, je velká část autobusů v barvách dopravce, tedy v kombinaci bílé a červené.
