Liberec
18.-19. 9. 2004: Den bez aut jinak
Truchlivé vzpomínky na 1000 mm
V dobách, kdy tramvajový provoz byl otázkou prestiže města, vznikl v severních Čechách ráj úzkorozchodných tramvají s rozchodem 1000 mm. Za komunismu byly tyto provozy zvětšiny více či méně brutálně zlikvidovány (např. v původním Mostě i s celým městem), a tyto zásahy se dotkly i nejmimořádnějších severočeských sítí v Liberci a Jablonci. Jen okleštěná Liberecká síť se dožila převratu, ale městské tratě byly od devadesátých let přerozchodovány, a poslední útočiště rozchodu 1000 mm, meziměstská trať Liberec – Jablonec má v brzku ustoupit zavádění koncepce tramvajovlaku převzaté z Německa.
Poté, co byla spojnice měst v letech 1948-55 postavena, začala jablonecká síť mizet. V roce 1959 skončila trať do Pasek, v roce 1965 spojnice Rychnov – Janov s unikátní tratí přes Mírové náměstí, kde zdolávala sklon 108,5 promile, více než u Pöstlingbergbahn v Linci, a když 31. 12. 1969 přestal fungovat okruh v centru města a vozovna, pojem jablonecká tramvajová síť ztratil praktický význam. Již krátce nato se ukázalo, jak unáhlené bylo ničení tramvají spojené s tehdejším rozmachem automobilismu, které se nevyhlo ani evropským metropolím. V Liberci mu podlehlo unikátní křížení před radnicí a trať Rochlice-Růžodol.
Legenda jménem T2
Liberec je posledním městem v České republice, kde jsou v provozu tramvaje Tatra T2. Jejich provoz zde byl sice ukončen již v roce 1988, avšak o sedm let později se do Liberce té-dvojky vrátily. Tentokrát kvůli nedostatku vozů T3 liberecký dopravní podnik nakoupil vyřazené vozy T2R z Ostravy.
V posledních letech však začaly tyto vozy z libereckých ulic opět mizet. Některé z vyřazených vozů byly sice rekonstruovány a opět se vrátily do provozu, ovšem už jako typ T3R.PV, který původní vozy již ničím nepřipomíná (má totiž novou vozovou skříň odvozenou z vozů T3). Nyní již po Liberci jezdí pouze jediná souprava T2R evidenčních čísel 22 a 23. Díky dodávkám částečně nízkopodlažních vozů T3R.PVN však zřejmě budou i tyto poslední dvě tramvaje brzy vyřazeny a éra té-dvojek v Liberci se nadobro uzavře.
Pro úplnost je ještě nutno dodat, že tu úplně poslední libereckou soupravu T2R budou nejspíš tvořit vozy 26 a 27, na kterých byla provedena celková rekonstrukce. Avšak tyto vozy již původní T2R připomínají snad jen typickými čely, zbylým vybavením odpovídají spíše rekonstrukcím vozů T3.
Liberec – Jablonec nad Nisou
Tramvajová trať mezi městy Liberec a Jablonec nad Nisou existuje už od roku 1955. Trať, dříve spojující tramvajové sítě obou měst, dnes na jablonecké straně končí u městských lázní. Jinak se ale na trati mnoho nezměnilo. Úzkorozchodná jednokolejka vede vesnickými ulicemi i skrz lesy a dodnes tvoří důležitou spojnici obou měst.
Na liberecké straně se však už objevily známky blížící se modernizace. Část trati by totiž v budoucnu měla být zdvoukolejněna a měla by se stát součástí systému RegioTram. A tak v úseku Nová Ruda – U Lomu je již prostor i pro druhou kolej a pražce pro normální rozchod, v samotné výhybně Nová Ruda jsou na křížení se silnicí dokonce kolejnice pro normální rozchod. I dál, mezi zastávkami U Lomu a Mlýnská se trať změnila k nepoznání. Může za to demolice areálu Textilany, na jehož místě se plánuje výstavba obchodního centra, do kterého by měla být začleněna i nová tramvajová trať.
Ať už úzkorozchodku čeká v budoucnu cokoliv, je dnes poslední památkou na kdysi velmi rozšířený tramvajový rozchod 1000mm, a to z ní spolu s krajinou údolí Lužické Nisy, jímž prochází, dělá perlu českých tramvajových tratí.
Liberecká městská trať a tramvaje T3
Vedle meziměstské trati existuje v Liberci ještě městská trať Lidové sady – Horní Hanychov. Ta byla od roku 1998 postupně rekonstruována na normální rozchod, v úseku Lidové sady – Viadukt je splítka obou rozchodů. Poslední úsek z Dolního do Horního Hanychova byl po dlouho trvající rekonstrukci otevřen v září 2005. Trať do Jablonce nad Nisou se na městskou trať napojuje v terminálu MHD Fügnerova, jehož budovu, stejně jako nové haly tramvajové vozovny, navrhl architekt Patrik Kotas.
Tak jako v jiných českých městech, i v Liberci dnes tramvajovému provozu vládnou vozy T3. Vedle původně libereckých vozů se do Liberce dostaly i T3 z tramvajových provozů v Praze, Mostě a Ostravě. Množství tramvají pak bylo rekonstruováno, ať už v ČKD či plzeňské Škodě za výměny výzbroje na typ T3M, či ve firmě Pars Šumperk a DP Ostrava se zachováním původní výzbroje na typ T3m.
V poslední době se v Liberci objevilo i množství vozů T3R.PV, tedy prakticky nových vozů, které jsou úředně prohlašovány za rekonstrukce starých T3, respektive T2R. Kromě nich také dorazily první vozy T3R.PVN, které mají oproti starým vozům T3 o jedno okno delší skříň a jsou částečně nízkopodlažní. Od ostravského typu T3R.EVN se odlišuje nejen výzbrojí; vozu zůstal původní design a i uspořádání interiéru je jiné.
Liberec ale měl nízkopodlažní vůz před dodáním T3R.PVN. Tramvaj RT6S však, podobně jako její předchůdkyně RT6N1 v Praze či Brně, kvůli četným závadám už několik let pouze stojí ve vozovně a do provozu nijak nezasahuje. I nadále se tak zdejší provoz musí opírat pouze o vozy T3 a jejich modernizace. Ty jsou tu však poměrně zdařilé, a tak i bez zcela nových tramvají je zdejší vozový park na poměrně vysoké úrovni.
39+33, Lidové sady
81+67, Fügnerova
2, interiér
T3M, interiér
46 + 41, Rybníček
80, Horní Hanychov
