Duisburg
Půlmilionový Duisburg, páté největší město v Porůří, leží na soutoku Rýna a Rúru zhruba třicet kilometrů severně od Düsseldorfu. Podobně jako v případě jiných měst v okolí sahá historie Duisburgu až do římských dob a přelomu letopočtu. V pátém století město obsadili Frankové, v roce 883 byl Duisburg dobyt Normany; do téhož roku se datuje i první písemná zmínka o něm. Později se Duisburg stal hansovním městem, okolo roku 1000 se však koryto Rýna posunulo dále od tehdejšího města, což přerušilo rozvoj města jako střediska obchodu. V roce 1655 tu byla založena universita, o jedenáct let později se celá oblast stává součástí Pruska.
V průběhu devatenáctého století se Duisburg, tak jako celé Porůří, stává důležitým průmyslovým a dopravním centrem. V roce 1929 administrativně vzniklo souměstí Duisburg-Hamborn, které od roku 1935 nese opět pouze název Duisburg.
Na konci druhé světové války patřil Duisburg jako důležitý dopravní uzel a sídlo mnoha chemických a ocelářských závodů k nejbombardovanějším městům v Německu. Většina historického centra byla zničena, stejně tak i ostatní části města, a tak je dnešní Duisburg z velké části výsledkem až poválečné výstavby.
Městskou kolejovou dopravu dnes v Duisburgu zajišťuje síť Stadtbahn provozovaná společností Duisburger Verkehrsgesellschaft. V porovnání s jinými městy dopravního svazu Rhein-Ruhr jde ovšem o síť poměrně malou, jezdí zde pouhé tři linky, všechny částečně meziměstské.
S přestavbou sítě se začalo již na přelomu 60. a 70. let, v kromě realizovaných tratí byla plánována například i stadtbahn do Moers. Narozdíl od okolních měst byla v Duisburgu dokončena jen malá část plánované sítě a následkem přestavby systému na stadtbahn došlo ke zrušení mnoha tramvajových tratí. První linkou stadtbahn v Duisburgu se nakonec stala dnešní U79 z Düsseldorfu. Během její výstavby v první polovině 70. let vznikla i stanice Angerbogen u plánovaného nového sídliště, kterou však linka U79 projíždí dodnes. Tunelový úsek v centru Duisburgu s pěti stanicemi se dočkal dokončení až v roce 1992. V roce 2000 přibyly ještě dvě stanice na navazujícím severním konci linky U79.
Z větší části je tunel projížděn jak linkou U79, kde jezdí vysokopodlažní vozy, tak i zbylými tramvajovými linkami, a proto zde najdeme kombinovaná nástupiště s nástupní hranou částečně necelých 30 cm nad temenem kolejnice a částečně vysokou, 900mm. V úseku König-Heinrich-Platz – Duisburg Hauptbahnhof je tunel čtyřkolejný, dvojice kolejí pro jednotlivé směry jsou zde vedeny nad sebou.
Po výjezdu z tunelu na jižní straně je linka U79 vedena nejdříve ulicemi jako klasická tramvajová trať, včetně nízkých nástupišť (vozy zde využívají skládacích schodů). Rychlodrážní úsek stadtbahn začíná až u zastávky Neuer Friedhof a pokračuje nejprve přes jižní předměstí Duisburgu a později přes sousední obce i uprostřed polí až do Düsseldorfu.
Kromě linky U79, která spojuje Duisburg a Düsseldorf, provozuje společnost DVG ještě dvě tramvajové linky. Obě také projíždějí tunelovým úsekem v centru a jejich trasy zasahují i mimo Duisburg. Tratě mají většinou charakter vyloženě tramvajový, a to včetně například meziměstské trati do Mülheimu, která je vedena uprostřed silnice v úrovni vozovky. Linka 901 začíná na konečné Obermaxloh na severu města, pokračuje podél průmyslových areálů podél Rýna až do centra Duisburgu, kde po mostě přechází Ruhr a vjíždí do tunelového úseku. Z něj vyjíždí na Lutherplatz a pokračuje východním směrem až do sousedního Mülheimu, kde končí opět v podzemním úseku u hlavního nádraží.
Linka 903 začíná na jihu města u průmyslových závodů Mannesmann v Hüttenheimu. Odtud vede na sever, přičemž se drží nedaleko řeky zhruba jeden kilometr západně od trasy U79 do Duisburgu. S tou je trať propojena manipulační spojkou k vozovně Grunewald a definitivně se obě trasy spojují až těsně před začátkem tunelového úseku v centru. Dále pokračují U79 a 903 společně podzemím, až na druhý břeh Ruhru k nádraží v Meiderichu, kde končí U79 i podzemní úsek. Duisburská 903 pokračuje na sever, v Marxloh kříží trasu linky 901 a vede vlastně až mimo území svazu Rhein-Ruhr do Dinslakenu.
Provoz na tramvajových linkách (tedy 901 a 903) zajišťuje 45 vozů Düwag GT 10 NC-DU, vyrobených v letech 1986 až 1993 a vycházejících ze stadtbahnových vozů B80C. Narozdíl od nich ovšem byly tramvaje při podobné délce tříčlánkové a osminápravové (přičemž původní označení bylo GT 8 NC-DU), místo skládacích schodů měly pevné (pro provoz na tratích výhradně s klasickými „tramvajovými“ nástupišti), zůstalo jim ovšem vybavení liniovým zabezpečovačem LZB. V letech 1996 – 1997 byl vozům dodán nízkopodlažní článek, ovšem nikoliv náhradou za původní střední článek, ale prodloužením tramvaje na desetinápravové čtyřčlánkové vozidlo o délce přes 32 metrů.
Dalšími tramvajemi, které zdejší dopravní podnik provozuje, jsou již zmíněné B80C, které zajišťují provoz na lince U79 do Düsseldorfu. Z čistě tramvajových vozidel ještě DVB vlastní jeden 100% nízkopodlažní vůz Variobahn z roku 1996, který však do provozu nezasahuje. Zajímavostí je také historická první německá článková tramvaj „Harkortwagen“ z roku 1926.
Odkazy a zdroje
- Duisburger Verkehrsgeselschaft AG [www.dvg.dvv.de]
- Stadt Duisburg [www.duisburg.de]
- Strassenbahn Duisburg [www.strassenbahn-duisburg.de]
- UrbanRail.Net: Duisburg [www.urbanrail.net/eu/vrr/du/duisburg.htm]
- Wikipedia: Stadtbahn Duisburg [de.wikipedia.org/wiki/Stadtbahn_Duisburg]